Mindfulness

Co je mindfulness

Mindfulness (všímavost) je psychická schopnost, která nám umožňuje prožívat přítomný okamžik. Mindfulness nám umožňuje žít život tady a teď, což je jediné místo, kde lze něco cítit, prožít, učit se, milovat.
Jedna z možných definic říká, že všímavost je záměrné, neposuzující uvědomování si přítomného prožívání. Být všímaví tedy znamená, že si uvědomujeme aktuální prožitek (tedy naše tělesné pocity, emoce, myšlenky) tak, jak přicházejí okamžik za okamžikem a to uvolněně, bez hodnocení. Všímavost není jinde než v přítomnosti. Schopnost všímavosti je nám daná, jen ji běžně moc nepoužíváme.

Naopak být nevšímaví znamená, že jedeme na autopilota, naše mysl se toulá úplně jinde než je tady a teď, myslíme buď na minulost nebo plánujeme budoucnost nebo se naše mysl toulá ve fantaziích. Žijeme v naší hlavě. Tento vzorec (být nepřítomní) je v nás často hluboko ukotven. Je potřeba zároveň upozornit, že myšlení jako takové je jeden ze zásadních nástrojů v našem životě a není na škodu. Problém je v té nepřítomnosti jako takové. Pokud myslím, a zároveň vím, že myslím, pak jsem všímavý.

Pokud chceme být více přítomní, musíme začít přepisovat existující vzorce nevšímavosti, musíme se vědomě, záměrně a pravidelně vracet se do přítomnosti. Je nutné pravidelně všímavost praktikovat/cvičit (můžete přečíst 1000 knih, ale ty Vaši realitu nezmění). Tyto změny provádíme jak formální praxí (cvičení) a neformální praxí, tj. tím, že prohlubujeme všímavost v běžném životě, ve sprše, na zastávce autobusu, při chůzi na vlak, atd.

Praxe neboli trénink mindfulness nás právě naučí všímavost rozvíjet, čímž se opakovaně vracíme do přítomného okamžiku. Techniky tréninku mindfulness jsou mimo jiné jakousi posilovnou pro mysl. Stejně jako v posilovně, praxe všímavosti bude vyžadovat úsilí, výsledky nepřijdou hned, narazíte na překážky a bude tedy potřeba trpělivého přístupu.

Cílem kurzu je uvést umění všímavosti do Vašeho běžného života. To by Vám mělo umožnit:

  • Žít více v přítomném okamžiku. Být častěji v tom tady a teď. Zkrátka být PŘÍTOMNÝ ve svém životě,
  • Tím, že více žijeme tady a teď, tak se nám vlastně subjektivně prodlužuje život, protože jej mnohem více (častěji) vnímáme. Takže místo toho, abychom si prodloužili život o 5 let nějakými prášky, můžete si ho prodloužit třeba 2x, takže místo do 70ti můžeme subjektivně žít do 140ti,
  • Zjistit více o tom kdo vlastně jsem, na co myslím a co cítím. A zároveň uvolněně přijmout všechny aspekty své osobnosti, i ty negativní.Budeme mít jiný, zdravější vztah k sobě,
  • Nebýt tak ovlivňován negativními emocemi a myšlenkami. Ony nezmizí, ale náš vztah v nim se změní,
  • Prožívat život plněji, být přítomen v pozitivních momentech života,
  • Žít život ve větší spokojenosti,
  • Přenést svoje prožívání z hlavy více do těla. Tělo mi řekne daleko lépe než hlava co se mi líbí a co nelíbí a já se mohu jasně orientovat v tom co skutečně v životě chci.
  • Lépe zvládat stresové situace, mít větší odolnost ve stresových situacích,
  • Zvýšit imunitu.

Všechny benefity, které uvádím výše, nejsou načtené z knih, ale dějí se v mém životě. Zároveň zdůrazním, že se do života dostanou pomalu, postupně. Zkrátka stačí mít záměr, praktikovat, být více všímaví a tohle se postupně stane. Samo.

 

Historie

Jon Kabat-Zinn je zmiňován jako duchovní otec Mindfulness. On ale mindfulness nevymyslel, jako spíše destiloval. V 80tých letech Jon pracoval jako vědec (molekulární biologie) a zároveň praktikoval Zenové meditace. Na základě svých zkušeností s meditacemi si uvědomil, že benefity meditace by mohly pomoci pacientům s chronickými bolestmi. V roce 1979 tedy sestavil 8-týdenní program MBSR (Mindfulness Based Stress Reduction), jehož základem jsou buddhistické techniky meditace všímavosti, které ale úplně oprostil od náboženského kontextu. Velmi se snažil, aby MBSR program nebyla další spirituální nebo new-age vlna. Naopak, díky svému vědeckému zaměření, vytvořil program, který je opakovatelný a jehož výsledky a benefity jsou měřeny a zkoumány. Viz další kapitola výzkum.

Při univerzitě v Massachusetts založil kliniku a tady pomocí tohoto programu začal léčit pacienty s různými chronickými obtížemi, jako úzkosti, vysoký krevní tlak, bolesti a další dlouhodobé nemoci, se kterými si moderní medicína neví moc rady, protože léčí následky namísto příčiny.

MBSR programem od té doby jen na Univerzitě v Massachusetts prošlo více jak 20000 lidí, ať již nemocných, nebo zdravých lidí, kteří zkrátka chtěli změnit svůj vtah k životu.

Mindfulness od té doby prošlo velkým vývojem a západním světě je dnes rozšířenou technikou v terapii, nástrojem pro manažery a ve spoustě dalších oblastí. Vznikly programy pro léčbu depresí (MBCT), pomocí mindfulness se dnes ve světě léčí závislosti, mindfulness praktikují vězni, kterým umožňuje lépe se zařadit do života, mindfulness praktikují hasiči, policisté, učitelé. Takových aplikací bychom našli stovky. Zároveň se z mindfulness stalo tzv. “buzzword”, všude o mindfulness slyšíte, a vlastně to slovo ztrácí svůj původní význam.

Co se za tu dobu ale nezměnilo jsou základní techniky praxe mindfulness a jejich benefity. Pokud budeme pravidelně a uvolněně cvičit, změní to postupně náš život. To platilo 3000 let nazpět, stejně jako nyní.

Výzkum

Mindfulness, resp. účinky programu MBSR jsou již od roku 1980 podrobována vědeckými studiemi. Bylo provedeno více než 700 empirických studií po celém světě, které ukazují, že po absolvání kurzu MBSR se u účastníků kurzu snižuje stres, úzkost, chronické bolesti, vysoký krevní tlak, má vliv na poruchy spánku, a spoustu dalších účinků.

Reference na další zdroje

www.mindful.cz – odkaz na Centrum pro Mindfulness ČR, které sdružuje lektory MBSR/MBCT, kteří mají certifikaci tyto kurzy učit.

www.eamba.net – evropská organizace sdružující národní organizace Center pro Mindfulness

www.mbsr.cz – stránky Jaroslava Chýleho, prvního certifikovaného lektora MBSR, jehož kurz jsem také absolvoval.

MBSR má pozorovatelný vliv na paměť a empatii

www.zivotpohroma.cz – odkaz na knihu “Život samá pohroma” od Jon Kabat-Zinna, kde si lze zdarma stáhnout první kapitolu